Bulletin Plus 1/2004

Shrneme-li dostupné poznatky z výzkumu na Malém náměstí, konstatujeme, že největší koncentrace pohřbů je v  jihozápadní části plochy náměstí. Severní hranice pohřebiště nepřekračuje polohu dnešní kašny a severo-západní strana je zřejmě ohraničena probíhajícím okrajem terasy VIIb. Kostrové hroby jsou v řadách s orientací hlavy k ZJZ, z některých pocházejí raně středověké šperky – záušnice. Koncentrace hrobů v JZ části zkoumané plochy se projevila četnými superpozicemi odlišně položených hrobových jam, jež vedly k po-ničení starších jednotlivých pohřbů.
Pro datování pohřebiště je důležitá okolnost, že hroby narušily starší sídlištní horizont výrobní povahy, jak dokládá tmavá deseti-centimetrová sídlištní vrstva z uhlíků, strusky, propáleného písku i kusů železné rudy, a to včetně pozůstatků zpracovatelských nebo výrobních zařízení. Nalezená raně středověká keramika byla získána jednak přímo z tohoto výrobního horizontu, pokrývajícího podstatnou část zkoumané plochy, jednak z vrstev uložených nad ním. Zmíněné vrstvy vznikly sedimentací písčitého materiálu splaveného z okolí, např. při silném dešti apod.

Obr. 1. Trasa dřevěného vodovodu a situace raně středověkého pohřebiště v jedné ze sond archeologického výzkumu na Malém náměstí v letech 1993–1995. (Foto P. Starec.)

Pict. 1. A part with a wooden water supply system and en early medieval burial ground in one of the probes of an archeological research effort on Malé náměstí from 1993–95. (Photo by Petr Starec.)

Pro zpřesnění datování existence vlastního pohřebiště je důležitý i hrob č. 37 (sonda III), kde byla volně v zásypu nalezena mince – denár krále Vratislava I. (datován po r. 1085).
Pohřebiště na Malém náměstí leží mezi dvěma kostely románského původu, z nichž severněji položený (a vzdálenější) je sv. Linhart – dato-vaný do 3. čtvrtiny 12. století. Na jižní straně leží kostel sv. Michala. Později se v těchto místech objevuje komunikace s povrchem upraveným kamenitým štětem, jež procházela dnešní Jilskou ulicí až na nynější Malé náměstí. Druhá komunikace přicházela do tohoto pro-storu od ulice Michalské.
Nejstarší raně středověké hroby u kostela sv. Michala byly uloženy v prostoru kolem jednolodního kostela, později rozšířeného o boční lodi. K nejstarším pohřbům náležely i hroby zjištěné západně od věže, kde byly nalezeny 2 bronzové záušnice se stopami zlacení. Hroby na základě statigrafických poznatků a výskytu záušnic byly datovány do 12. století. Důležitá je též okolnost, že kost-rové hroby byly v partii nohou převrstveny zdivem základů západního průčelí.
Kamenné obložení hrobových jam, přítomnost mince (dat. do 2. pol. 12. století) v zásypu a výskyt záušnic naznačují, že funkce hřbitova je doložena nepochybně kolem 12. století s tím, že nejstarší pohřby mohly souviset již se stav-bou románského jednolodního kostela sv. Michala, pokud ji dokonce nepředcházely.

1. Ostatky byly v natažené poloze hlavou k západu a nohama k východu s tím, že hrobové jámy jsou stočeny k ZJZ, několik jedinců má však i orientaci SJ (vzhledem k celkovému počtu jsou tyto hroby výrazně zastoupeny především u sv. Michala).
2. Na obou pohřebištích jsou doloženy hrobové jámy pravoúhlého půdorysu vyhloubené v podložních štěrkopíscích. Na Malém náměstí se objevuje dřevěné obložení jámy nebo jen široké prkno na dně hrobu. U kostela sv. Mi-chala jsou některé hroby na obvodu obloženy plochými opukovými bloky, z jiných pocházejí také zbytky patrně dřevěného obložení hrobo-vých jam.
3. Ojediněle se na obou pohřebištích objevují různé jiné anomálie.
4. Na obou místech byly v některých hrobech zjištěny šperky – záušnice s esovitou kličkou. Šperky byly též pozlaceny.